Vibe coding mě baví. Je rychlý, flexibilní a dovoluje mi stavět věci, ke kterým bych se ještě před pár lety bez vývojáře pravděpodobně vůbec nedostala.
Zároveň ale čím víc s AI nástroji pracuju, tím víc si uvědomuju jednu věc: Když stavíte web nebo aplikaci pomocí vibe codingu, dostáváte velkou svobodu. Ale s tou svobodou přichází i spousta věcí, které musíte vyřešit sami. Databázi. Ukládání obsahu. Administraci. Přihlašování. Role uživatelů. Editaci textů. Nahrávání fotek. Jazykové mutace.
A někdy i úplně obyčejnou otázku: Jak klient za půl roku změní jednu větu na webu, aniž by kvůli tomu musel znovu otevírat AI platformu? A právě tady pro mě WordPress pořád dává smysl.
Vibe coding je skvělý, když nechci být omezená systémem
Na vibe codingu mě baví hlavně jedna věc. Nemusím přemýšlet, jestli moje řešení zapadne do šablony nebo jestli na něj existuje plugin. Můžu začít u problému. Co uživatel potřebuje? Jak má proces fungovat? Jaké informace se mají ukládat? Co se má stát po kliknutí? Jak má fungovat administrace?
A pak kolem toho řešení postavit. Přesně tak vznikla například moje aplikace Motocentrum HK Experience pro rezervaci předváděcích motorek. Více si o ní můžete přečíst zde.
Hotové rezervační systémy nestačily, protože jsme potřebovali pracovat s vícedenními výpůjčkami, dostupností konkrétních motorek, rozdílnou otevírací dobou pro předání, výpočtem ceny, dokumenty a interním workflow. V takovém případě mi dává vlastní řešení opravdu smysl.
S vlastní aplikací si nestavíte jen obrazovky
To je podle mě něco, co na první pohled při vibe codingu snadno zanikne. Je super napsat: „Vytvoř mi rezervační aplikaci.“ A během chvíle vidět první funkční verzi.
Jenže pak přijdou další otázky. Kam se budou ukládat rezervace? Jak je bude administrátor spravovat? Kdo může co vidět? Jak se odstraní starý záznam? Co se stane, když se uživatel vrátí? Jak se bude měnit obsah webu? Jak se budou přidávat nové produkty? Kdo a jak bude upravovat ceník?
Najednou nestavím jen frontend. Stavím si malý systém a je to v pohodě, pokud to opravdu potřebuju.
Ale pokud chci vytvořit klasický prezentační web nebo dokonce onepager, je zbtečné začínat od nuly u věcí, které už někdo dávno vyřešil a dobře fungují.
A právě proto kombinuju vibecoding s Wordpressem
WordPress pro mě není zajímavý proto, že je rozšířený a je to první volba pro stavbu webu. Je zajímavý proto, že můžu stavět na funkčním systému.
Díky němu už mám:
- správu obsahu,
- uživatelské účty a správu rolí,
- systém stránek a příspěvků pro blog,
- databázi,
- základ pro SEO,
- možnost rozšiřovat web bez toho, abych všechno programovala sama.
A kolem toho stojí obrovský ekosystém pluginů. Potřebuju formulář? Plugin. Jazykové mutace? Plugin. SEO? Plugin. Cookie lištu? Plugin. Rezervace? Plugin. Wordpress má plugin opravdu na vše. Samozřejmě není cílem nacpat do webu třicet pluginů, ale ta možnost sáhnout po hotovém a funkčním řešení je obrovská výhoda.
U webu pro Martinu jsem právě proto zvolila WordPress
Když jsem připravovala web pro mentorku Martinu Janíkovou, řešila jsem trochu jiný typ problému než u Motocentrum HK Experience.
Nepotřebovala vlastní business aplikaci. Potřebovala jednoduchý prezentační web. Informace o sobě, služby, reference, kontakty, více jazykových verzí, možnost rezervovat schůzku. A hlavně web, který nebude při každé drobné změně závislý na AI platformě.
Nechtěla jsem, aby přidání nové reference znamenalo: otevřít Lovable, napsat prompt, nechat upravit komponentu, zkontrolovat změny, znovu web publikovat. To by pro tenhle typ projektu nedávalo smysl.
Mnohem logičtější bylo vytvořit web tak, aby měl jednoduchou administraci a obsah se dal měnit bez zásahu do samotného designu.
Design jsem si navrhla, WordPress mi dal systém pod ním
Web jsem nejdřív navrhla ve Figmě. Vyřešila jsem strukturu, hierarchii, layout, barevnost, typografii a celkové vizuální působení. Nepoužila jsem žádnou WordPress hotovou vizuální šablonu ani Elementor. Nad tím jsem se natrápila už dost.
Jak jsme měly s Martinou design odsouhlasený, vrhla jsem se do Chat GTP Codex a vystavěla šablonu na základě vloženého designu a dalších požadavků. Použila jsem tedy Wordpress jako technickou kostru, kterou jsem mohla obléknout do vlastního designu a díky tomu jsem dostala obojí: vlastní design a zároveň jednoduše spravovatelný web.
Pomocí pluginů jsem nastavila jednotlivá obsahová pole tak, aby se daly snadno upravovat texty, měnit fotografie nebo přidávat nové reference. Místo zásahu do layoutu nebo kódu stačí změnit obsah v administraci.
Jazykové mutace? Další věc, kterou nemusím stavět od nuly
Web byl navíc dvojjazyčný. I to bych při vlastním řešení musela nějak vyřešit. Jak budou uložené české a anglické texty? Jak se mezi nimi bude přepínat? Jak se bude překládat nový obsah? Jak poznám, která stránka odpovídá které? Ve WordPressu jsem mohla využít existující plugin a nastavit jazykové mutace nad hotovým systémem.
Výhodou pro mě zároveň bylo, že nad překlady mám stále kontrolu. Můžu přesně určit, co bude v české verzi a co v anglické. A pokud se text časem změní, můžu změnit obě verze zvlášť.
Velký rozdíl je i v ceně provozu
Tohle je podle mě důležité zmínit hlavně u malých webů. U řady vibe coding platforem je potřeba pro použití vlastní domény nebo dalších funkcí platit pravidelný měsíční tarif, často kolem 15 € a více měsíčně plus poplatek za doménu. Což je pro začínající podnikatelky často příliš.
U klasického WordPress webu jsou provozní náklady mnohem jednodušší protože se platí "jen" za doména a hosting. A pokud klient nepotřebuje drahé placené pluginy nebo externí služby, může být roční provoz velmi nízký.
Pro porovnání, roční náklad webu provozovaného na vibecoding platformě včetně domény je cca 7 500 Kč. Na Wordpressu je roční náklad 1 500 Kč, protože stačí platit pouze doménu a hosting.
Vibe coding ale zase otevírá úplně jiné možnosti
Tím ale vůbec nechci říct, že WordPress vždycky vyhraje. Naopak. Jakmile potřebuji opravdu vlastní logiku, začne pro mě být vibe coding mnohem zajímavější.
Například když aplikace musí:
- pracovat s vlastními daty,
- počítat ceny podle několika proměnných,
- řídit dostupnost,
- vytvářet interní workflow,
- generovat dokumenty,
- zobrazovat různé pohledy podle role uživatele,
- řešit specifickou administraci,
- nebo reagovat na proces, pro který neexistuje vhodné hotové řešení.
Tady už bych se ve WordPressu začala dostávat do situace, kdy lepím dohromady několik pluginů a snažím se vlastní proces ohnout tomu, jak fungují. A v tu chvíli je jednodušší postavit řešení kolem procesu samotného.
Nejde o to co je zrovna trendy
WordPress není automaticky zastaralý. Vibe coding není automaticky lepší. Jsou to dva různé způsoby, jak se dostat k výsledku.
WordPress mi dává hotový systém, který můžu přizpůsobit tomu co potřebuju. Vibe coding mi dává možnost: "Řekni mi, jaký systém potřebuješ, a pojďme ho postavit."
A obojí může být správně.
Kdy bych tedy dnes sáhla po WordPressu?
Především u webu, kde je obsah důležitější než vlastní aplikační logika.
Například:
- prezentační web služby,
- osobní portfolio,
- firemní web,
- web s blogem,
- web s referencemi,
- web s blogem,
- projekt, kde chci držet nízké dlouhodobé provozní náklady.
A kdy mi dává smysl vibe coding?
Ve chvíli, kdy přestává stačit běžný web.
Například:
- vlastní rezervační proces,
- interní aplikace,
- klientský portál,
- specifická business logika,
- kalkulačka,
- workflow,
- vlastní databáze,
- jednoduchý SaaS nástroj,
- systém, který propojuje více kroků firemního procesu.
Tady je pro mě možnost stavět vlastní logiku obrovská výhoda.
Co používám já?
Obojí. A čím víc projektů dělám, tím méně mě zajímá, co je zrovna trendy.
Mnohem víc mě zajímá:
Co bude pro tenhle konkrétní projekt nejjednodušší používat?
Co bude klient schopný spravovat i za rok?
Co ho bude stát provoz za rok?
Jak často se bude web měnit?
Potřebuje vlastní funkcionalitu, nebo hlavně dobře prezentovat obsah?
A také:
Dává vůbec smysl stavět vlastní systém tam, kde už existuje dobrá kostra?
Protože někdy je nejlepší využít AI a postavit něco úplně nového. A jindy je mnohem chytřejší vzít WordPress, využít to co už někdo udělal za vás, a energii věnovat tomu, co zákazník skutečně uvidí a použije.
Pro mě není dobrý web ten, který vznikl tou nejmodernější technologií. Je to web, který dává smysl klientovi, jeho zákazníkům i člověku, který ho bude za dva roky spravovat.