Kontext projektu
Smart wood Czech je výrobní firma v Libčanech u Hradce Králové, která vyrábí dřevěná dřívka do nanuků pro zákazníky po celém světě. Nakládka hotových výrobků probíhá přes dvě rampy, ale areál dlouhodobě neměl dostatek prostoru pro čekající nákladní auta.
Kamiony proto čekaly na veřejném parkovišti u obecního fotbalového hřiště. To zatěžovalo dopravu v obci, komplikovalo provoz u vjezdu do areálu a opakovaně vytvářelo napětí mezi firmou, obcí a místními obyvateli.
Problém
Hlavní problém nebyl jen v samotné kapacitě ramp, ale v tom, že příjezdy dopravců nebyly řízené předem. Auta přijížděla podle vlastních možností a byla odbavována v pořadí příjezdu. Pokud se jich sešlo více najednou, vznikaly fronty, čekání a nepřehledná situace před areálem.
Firma zároveň plánovala úpravu části areálu na průjezdné parkoviště pro kamiony. Aby ale nové parkovací řešení opravdu fungovalo, bylo potřeba navrhnout digitální systém, který pomůže příjezdy lépe rozložit v čase a provede řidiče celým procesem na místě.
Moje role
V projektu jsem propojila UX návrh s logistickým problémem firmy. Věnovala jsem se analýze současného procesu, rozhovorům s firmou, rešerši existujících řešení time slot managementu, návrhu aplikace pro rezervaci nakládkových oken a návrhu samoobslužného kiosku pro řidiče.
Ve Figmě jsem připravila flow, wireframy a prototypy aplikace i kiosku. Návrh kiosku jsem následně otestovala s řidiči a na základě výsledků upravila jeho logiku.
Proces
Nejdřív jsem mapovala současný stav nakládky a hlavní bolestivá místa. Z analýzy vyplynulo, že problém vzniká hlavně kombinací omezené kapacity ramp, chybějící čekací plochy v areálu, neřízených příjezdů a ruční komunikace mezi řidičem, vrátnicí, logistikou a skladem.
Poté jsem navrhla cílový proces, ve kterém si zákazník nebo dopravce rezervuje nakládkové okno předem. Řidič následně přijede do areálu, potvrdí příjezd v samoobslužném kiosku, zkontroluje SPZ a podle pokynů čeká na vyvolání k rampě.
Součástí návrhu byla i práce s různými typy uživatelů: zákazníkem, dopravcem, řidičem a skladníkem. Každý z nich potřebuje jinou úroveň informací a jiný přístup do systému

Řešení
Navrhla jsem aplikaci, ve které zákazník vidí své objednávky, termíny dodání a dostupná nakládková okna. Může rezervovat čas nakládky, doplnit SPZ, spravovat řidiče, sdílet informace s dopravcem a předat řidiči konkrétní detail objednávky.
Pro řidiče vznikl jednodušší přístup přes detail konkrétní objednávky. Nemusí řešit celý zákaznický účet, ale pouze informace, které potřebuje k příjezdu, případné změně rezervace a orientaci na místě.
Druhou částí řešení byl samoobslužný kiosek v areálu. Ten měl sloužit k potvrzení příjezdu, kontrole SPZ, vytvoření rezervace na místě a zobrazení rampy i předpokládaného času nakládky. Data z kiosku měla zároveň pomáhat skladu lépe plánovat pořadí nakládek.
Výstupy
Součástí projektu bylo:
- analýza současného procesu nakládky
- návrh cílového flow pro příjezd a odbavení kamionů
- koncept aplikace pro rezervaci nakládkových oken
- návrh přístupů pro zákazníka, dopravce a řidiče
- návrh samoobslužného kiosku pro řidiče
- Figma prototyp aplikace a kiosku
- uživatelské testování kiosku s řidiči
- druhá iterace flow kiosku podle výsledků testování
- návrh dalšího rozvoje směrem k e-CMR
Testování ukázalo, že řidiči lépe pracují s číslem objednávky než s šestimístným kódem. Proto jsem upravila flow kiosku tak, aby řidič na začátku zadával číslo objednávky a systém sám vyhodnotil, jestli už má rezervaci vytvořenou, nebo ji potřebuje založit na místě.
Druhým důležitým zjištěním bylo, že neaktivní časy v rezervaci působily vizuálně příliš výrazně. V další iteraci bylo proto potřeba upravit jejich barvu tak, aby řidiče nepřitahovaly víc než dostupný předvybraný čas.
Co jsem si z projektu odnesla
Projekt mi ukázal, jak může UX pomáhat i mimo klasické weby a aplikace. Tady nešlo jen o hezké obrazovky, ale o návrh systému, který zasahuje do reálného provozu firmy, pohybu kamionů, práce skladu i každodenní zkušenosti řidičů.
Největší hodnotu pro mě mělo propojení digitálního návrhu s fyzickým prostředím. U kiosku nestačilo přemýšlet jen nad rozhraním. Bylo potřeba zohlednit, odkud řidič přichází, jaké informace má od dispečinku, co si pamatuje, co je pro něj snadno dohledatelné a jak rychle se potřebuje zorientovat.
Odnesla jsem si také to, že v logistice musí být rozhraní jednoduché, jednoznačné a odolné vůči stresu. Řidič nechce přemýšlet nad systémem. Potřebuje rychle potvrdit příjezd, vědět kam má jet a mít jistotu, že je všechno správně.




